Všetko

Po pravdě, ze dvou alb a jednoho épéčka australské zpěvačky a vokalistky downtempových Zero 7 Sii Furler si pamatuju přesně tři písničky. Její největší hit, Breathe Me z desky Colour The Small One, vydala v roce 2004 v Austrálii a o dva roky později v Americe a který ji proslavil taky díky tomu, že doprovázel poslední záběry závěrečného dílu Six Feet Under, načež byl zařazen na jeho dokonale depresívní soundtrack. Pak ještě celkem emotivní Don't Bring Me Down a úvodní studiový singl Pictures z jinak živého épéčka Lady Croissant, jež Sia nahrála během svého koncertu v Bowery Ballroom v New Yorku. Z nové desky Some People Have Real Problems si toho nezapamatujete o nic více. Siin tklivý sametový hlas sice umí občas přitlačit, loudavé melodie doprovázené klavírem se po čase ale bohužel slijou v jeden jediný nekonečně dlouhý popový cajdák. Trochu vybočují snad jen Lentil, na Siu nebývalé silná The Girl nebo hopkavá Academia. Problém je v tom, že podivná hravost Sii se bohužel neobjevuje ani tak v hudbě, jako spíše na jejím webu. Tam vám zatančí oblečená jako pirát, Superman, Elvis, ale třeba i v kostýmu banánu, rozpláclé jahody nebo zmatené berušky. Zkrátka škoda, že na rozdíl od jiných tklivých písničkářek, jako jsou Imogen Heap, Beth Orton nebo Emiliana Torriny, vás Siin neemotivní loudavý hlas po chvíli utahá a unaví Po pravdě, ze dvou alb a jednoho épéčka australské zpěvačky a vokalistky downtempových Zero 7 Sii Furler si pamatuju přesně tři písničky. Její největší hit, Breathe Me z desky Colour The Small One, vydala v roce 2004 v Austrálii a o dva roky později v Americe a který ji proslavil taky díky tomu, že doprovázel poslední záběry závěrečného dílu Six Feet Under, načež byl zařazen na jeho dokonale depresívní soundtrack. Pak ještě celkem emotivní Don't Bring Me Down a úvodní studiový singl Pictures z jinak živého épéčka Lady Croissant, jež Sia nahrála během svého koncertu v Bowery Ballroom v New Yorku. Z nové desky Some People Have Real Problems si toho nezapamatujete o nic více. Siin tklivý sametový hlas sice umí občas přitlačit, loudavé melodie doprovázené klavírem se po čase ale bohužel slijou v jeden jediný nekonečně dlouhý popový cajdák. Trochu vybočují snad jen Lentil, na Siu nebývalé silná The Girl nebo hopkavá Academia. Problém je v tom, že podivná hravost Sii se bohužel neobjevuje ani tak v hudbě, jako spíše na jejím webu. Tam vám zatančí oblečená jako pirát, Superman, Elvis, ale třeba i v kostýmu banánu, rozpláclé jahody nebo zmatené berušky. Zkrátka škoda, že na rozdíl od jiných tklivých písničkářek, jako jsou Imogen Heap, Beth Orton nebo Emiliana Torriny, vás Siin neemotivní loudavý hlas po chvíli utahá a unaví
Někteří lidé mají opravdové problémy, tvrdí Sia
Australská zpěvačka Sia, majitelka jednoho z nejúžasnějších sexy hlasů na světě,se celosvětově poprvé proslavila jakožto hostující vokalistka projektu Zero 7, kde přispěla hned v několika skladbách na všechna tři doposud vydaná alba. Vedle toho se ale již od roku 2000 věnuje své sólové kariéře.
I když byla její hudba již od počátku velmi chválena odbornou kritikou, nepovedlo se jí úplně prosadit. Vše se změnilo až v lednu minulého roku, kdy jednu ze svých kontroverzních písní nazvanou „The Girl You Lost On Cocaine” zazpívala vpřímém přenosu Late Night with Conan O'Brien, která na americkém kanálu NBC patří mezi nejsledovanější pořady. Během několika dnů se zpísně stal celosvětový hit, přičemž úspěchu napomohly i výtečné taneční remixy od Sander Van Doorna a Stonebridge, které z „The Girl You Lost On Cocaine” udělaly jeden znejvětším klubových hitů minulého roku.
Zero 7 Sii Furler si pamatuju přesně tři písničky. Její největší hit, Breathe Me z desky Colour Nové a The Small One, vydala v roce 2004 v Austrálii a o dva roky později v Americe a který ji proslavil taky díky tomu, že doprovázel poslední záběry závěrečného dílu Six Feet Under, načež byl zařazen na jeho dokonale depresívní soundtrack. Pak ještě celkem emotivní Don't Bring Me Down a úvodní studiový singl Pictures z jinak živého épéčka Lady Croissant, jež Sia nahrála během svého koncertu v Bowery Ballroom v New Yorku. Z nové desky Some People Have Real Problems si toho nezapamatujete o nic více. Siin tklivý sametový hlas sice umí občas přitlačit, loudavé melodie doprovázené klavírem se po čase ale bohužel slijou v jeden jediný nekonečně dlouhý popový cajdák. Trochu vybočují snad jen Lentil, na Siu nebývalé silná The Girl nebo hopkavá Academia. Problém je v tom, že podivná hravost Sii se bohužel neobjevuje ani tak v hudbě, jako spíše na jejím webu. Tam vám zatančí oblečená jako pirát, Superman, Elvis, ale třeba i v kostýmu banánu, rozpláclé jahody nebo zmatené berušky. Zkrátka škoda, že na rozdíl od jiných tklivých písničkářek, jako jsou Imogen Heap, Beth Orton nebo Emiliana Torriny, vás Siin neemotivní loudavý hlas po chvíli utahá a unaví Po pravdě, ze dvou alb a jednoho épéčka australské zpěvačky a vokalistky downtempových Zero 7 Sii Furler si pamatuju přesně tři písničky. Její největší hit, Breathe Me z desky Colour The Small One, vydala v roce 2004 v Austrálii a o dva roky později v Americe a který ji proslavil taky díky tomu, že doprovázel poslední záběry závěrečného dílu Six Feet Under, načež byl zařazen na jeho dokonale depresívní soundtrack. Pak ještě celkem emotivní Don't Bring Me Down a úvodní studiový singl Pictures z jinak živého épéčka Lady Croissant, jež Sia nahrála během svého koncertu v Bowery Ballroom v New Yorku. Z nové desky Some People Have Real Problems si toho nezapamatujete o nic více. Siin tklivý sametový hlas sice umí občas přitlačit, loudavé melodie doprovázené klavírem se po čase ale bohužel slijou v jeden jediný nekonečně dlouhý popový cajdák. Trochu vybočují snad jen Lentil, na Siu nebývalé silná The Girl nebo hopkavá Academia. Problém je v tom, že podivná hravost Sii se bohužel neobjevuje ani tak v hudbě, jako spíše na jejím webu. Tam vám zatančí oblečená jako pirát, Superman, Elvis, ale třeba i v kostýmu banánu, rozpláclé jahody nebo zmatené berušky. Zkrátka škoda, že na rozdíl od jiných tklivých písničkářek, jako jsou Imogen Heap, Beth Orton nebo Emiliana Torriny, vás Siin neemotivní loudavý hlas po chvíli utahá a unaví Po pravdě, ze dvou alb a jednoho épéčka australské zpěvačky a vokalistky downtempových Zero 7 Sii Furler si pamatuju přesně tři písničky. Její největší hit, Breathe Me z desky Colour The Small One, vydala v roce 2004 v Austrálii a o dva roky později v Americe a který ji proslavil taky díky tomu, že doprovázel poslední záběry závěrečného dílu Six Feet Under, načež byl zařazen na jeho dokonale depresívní soundtrack. Pak ještě celkem emotivní Don't Bring Me Down a úvodní studiový singl Pictures z jinak živého épéčka Lady Croissant, jež Sia občas přitlačit, loudavé melodie doprovázené klavírem se po čase ale bohužel slijou v jeden lbum je trochu více popové plné pomalejších emotivních melodií doprovázené klavírem.Jako host se objevuje Beck.

Rodák z německého Aachenu (nar. 1981) byl považován za geniální dětský talent: v 10 letech hrál na housle s Hamburskou filharmonií, ve 12 letech vystupoval slegendárním houslistouYehudi Menuhinem a mnozí, včetně dirigenta Zubina Mehty, mu prorokovali budoucnost „houslisty 21.století”. Z klasického světa si titulem Free (475 8039) pro Deccu odskočil do světa crossoveru a bylo, zdá se, rozhodnuto: vyprodané sály statisíce prodaných CD.Nové album Encore se před Vánoci 2008 prodávalo pouze v německy mluvícících zemích - a situace se opakovala: šílení fanoušků a úžasné prodeje CD....
http://www.david-garrett.com/

Lady Gaga, nový americký objev, je zpěvačka-skladatelka, jejíž debutové album The Fame se nese ve znamení tanečního popu s nádechem elektroniky. Lady Gaga se sama naučila hrát na piáno již ve čtyřech letech, ve třinácti napsala první písničku, poté psala například pro Pussycat Dolls a teď se rozhodla vydat desku sama. Albu předcházel singl Just Dance (produkovaný Akonem), který byl za oceánem naprostým megahitem, nyní si razí cestu i do Evropy. Kritika LadyGaga řadí někam mezi Gwen Stefani, Madonu, Kylie a Peaches.
Na jednom z nejsledovanějším serverů světa www.perezhilton.com jí dokonce dali na titulní stranu s bombastickým titulkem: „LadyGaga, zpěvačka, která se v této dekádě nejvíce příblížila Madonně!”

Koncert z domovského Maastrichtu